Helena Petáková | Pondělí, 24. září 2012 |

Dnes se vás ptáme na nástroj, který se používá v zemědělství. V této dřevěné podobě je už ale odložený možná v nějaké stodole, nebo ho najdeme v muzejní expozici, která představuje historii orby a vývoj zemědělské techniky.
Pokud víte, k čemu předmět sloužil, vyplňte soutěžní formulář a máte šanci vyhrát roční předplatné časopisu sruby&roubenky, vstupenky pro dvě osoby do Botanické zahrady Praha a zároveň postoupit do hry o hlavní ceny viz Pravidla soutěže.
Vítězem minulého kola se stal pan Jaroslav Vlk. Gratulujeme.
Správná odpověď na otázku uplynulého týdne je lejta na vyvážení močůvky
Podobnou mají například v Muzeum traktorů a zemědělské techniky v Chotouni. Dřevěná nádoba opatřená obručemi se nakládala na potahový vůz . Močůvka se do ní nalévala ručně šoufkem. Vypouštěcím otvorem byla pouze vyvrtaná díra, ucpaná dřevěným kolíkem a utěsněná hadrem. Při jízdě po vesnici většinou tyto lejty zanechávaly nepříliš voňavou stopu.
Na našich polích začaly být lejty ("močůvkovače") vidět už v druhé polovině 19. století, kdy se při intenzifikaci zemědělství zlepšovala péče nejen o hnůj, ale i o močůvku. Do té doby odtékala tato hnojná tekutina ze chléva bez užitku na dvůr, někdy až na náves a pouze znečišťovala životní prostředí. Účinnou propagací v hospodářských spolcích i v odborném tisku začali mnozí rolníci budovat u svých nových či zadaptovaných chlévů nejen kvalitní hnojiště z nepropustným podložím, ale také jímky na močůvku.
Ani při používání močůvky se pokrok nezastavil
K čerpání močůvky ze žumpy se vedle šoufku začala používat speciální, k tomu účelu konstruovaná čerpadla. Pomocí těchto čerpadel se močůvka buď rozstřikovala po hnojišti, nebo se přečerpávala z jímky do voznice - lejty, v níž se odvážela na pole. Vůz na přepravu močůvky byl dvojkolový, který táhl jeden kůň, nebo čtyřkolový pro pár koní. Místo korby měl dřevěný či železný dobře uzavíratelný válec o různém objemu. Voznice se plnila horním otvorem. Vzadu dole byl umístěn druhý otvor k němuž byl připevněn rozstřikovač, nebo rozdělovač k vytékání močůvky trubicemi, které sahaly blízko k zemi, do více řádků. Při rozstřikování močůvky po poli unikalo do vzduchu mnoho dusíku, proto se konstruovaly i močůvkovače řádkové, které zapravovaly močůvku pomocí radliček s dutými slupicemi do půdy, aniž přišla do styku se vzduchem. Z téhož důvodu se také v první republice ustupovalo od postřikování hnoje močůvkou.
Na dvorku hospodářství bývala nad hnojištěm účelně postavena i budka pro lidi.
Vaše komentáře (0)
Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”
-
Sluneční lázně a Vodoléčebný ústav v Luhačovicích v novém kabátu
Koncem dubna využila naše redakce speciálního pozvání k prohlídce zdařile zrekonstruovaného areálu Slunečních lázní a Vodoléčebného ústavu v Luhačovicích. Soubor historických…
-
Akademie řemesel Praha: Pod našima rukama strom neumírá, ale dřevo ožívá
Dlouhé roky u nás řemesla (spolu s učebními obory) byla vnímána jako podřadná práce, které se lidi chtěli vyhnout. Situace se naštěstí postupně mění a lidé si začínají…
-
Vodíková konference H2 HEATING
Dne 5. června 2025 se v Praze uskutečnil již třetí ročník odborné vodíkové konference H2 HEATING, která se letos zaměřila na praktické využití vodíku v energetice budov, technické…
-
Studentská soutěž Stavby s vůní dřeva propojuje kreativitu, udržitelnost a lásku k materiálu
Stavby s vůní dřeva jsou jedinečnou studentskou soutěží, která už více než deset let podporuje mladé talenty v oblasti architektury, stavebnictví a designu. Cílem je ukázat krásu a…